MAP
Martin Opl, Visible, Invisible
Martin Opl, Visible, Invisible
Martin Opl, Visible, Invisible
Martin Opl, Visible, Invisible
Nejkrásnějším zážitkem, kterého se nám může dostat, je tajemno…
Komu je tato emoce cizí, kdo se už neumí v údivu zastavit a zůstat stát ve vytržení s posvátnou úctou, jako by byl mrtev.

     - Albert Einstein -
Je fascinující, kolik skutečností dnešní člověk opomíjí. Skutečností jako přirozených součástí prostoru, s nimiž je každodenně konfrontován. A to i přes to, že právě tyto skutečnosti tvoří povahu naší reality.

Koncepci práce Viditelné a neviditelné tvoří možnosti vnímání těchto skutečností, ve snaze oživení jejich vidění a oproštění se recipování dogmat určených obecnými, často fádními poznatky. Staví se na fenomenologických filosofiích, především na práci francouzského filosofa Maurice Merleau-Pontyho a souvislostech s vnímáním definic interpretovaných klasickou, versus současnou / moderní vědou. Ty jsou primárně zaměřeny na vědní disciplíny jako je astrofyzika či fyzika elementárních částic a studie světla.

Světlo je zvlášť jednou z těch skutečností, všedností považovanou za samozřejmost. Je všudypřítomné. Lze jej považovat za vše co vidíme. Přesto nám uniká. Jak z hlediska empirického vnímání, tak v definování jeho fyzikálních podstat. A právě snaha vědy o definování reality, času a prostoru, přináší některé fascinující objevy jeho nejasného chování. Na světlo můžeme nahlížet jako na část elektromagnetického vlnění, řídící se stejnými principy popisující celé elektromagnetické spektrum. A to s takovými neuvěřitelnými vlastnostmi, jako je vlnově-částicová dualita, pravděpodobnost a mnoho dalších vlastností, stále nepochopených či neviditelných, přesto přítomných. V některých případech dokonce člověka označujících za vědomý faktor, podílející se na formování reality.

I přes tyto fantastické, pouhým okem neviditelné vlastnosti, lze v prostředí přímo pozorovat jejich vizuálně zřetelné projevy. V instalaci se zaměřuji na některé z nich a využívám přirozených jevů jako je polarizace, dvojlom, disperze či interference, jimiž inscenuji schémata každodenních situací v opomíjení těchto fenoménů. To ve snaze na ně upozorňující a oživující jejich percepci.

Pro inscenaci těchto situací využívám podobného schématu metod fotoelasticimetrie, využívajícího polarizovaného světla pro zobrazení vnitřního napětí v optických látkách. Napětí je nedokonalá struktura uspořádání částic v materiálu. Toto nestejnorodé uspořádání látek má za následek vznik dvojlomu, jež ovlivňuje index lomu světelných vln procházejících látkou. Lomené vlny s fázovými rozdíly vzájemně interferují a vytvářejí specifické interferenční obrazce, přímo podmíněné uspořádáním částic. Tento jev je běžně pouhým okem neviditelný, ovšem použitím polarizovaného světla spolu s polarizačními filtry svou neviditelnost odkrývá. Polarizace světla nám tak umožňuje přímo před očima vizuálně zobrazit stejně tak vzdálené a neviditelné vlastnosti mikrosvěta, jako je molekulární uspořádání materiálů. Materiálů se kterými jsme stejně jako se světlem v každodenní konfrontaci.

V instalaci tohoto principu dosahuji přirozenými prostředky. Nepolarizované větlo vyzařované zdrojem je polarizováno pouhým odrazem od opticky anizotropního materiálu. Pro úplnou polarizaci světla i analyzování struktur musí světelný paprsek svírat velmi přesné úhly dopadů, jež jsou podmíněny indexem lomu použitých materiálů. Pro zviditelnění skrytého jevu tak musí percipient rovněž zaujmout přesnou pozici. Nepozornému či s předsudkem tak celý smysl uniká a dochází zde k určité reinterpretaci všedních situací v opomíjení nenápadných, ovšem důležitých skutečností, jež tvoří podstatu naši reality.
VIDITELNÉ A NEVIDITELNÉ/ VISIBLE AND INVISIBLE

2017

# visible, invisible, perception, light, reflection, polarization, view, image

Viditelné a neviditelné/ Visible and Invisible
Stanislav Libenský Award